Překlad?

27. května 2013 v 20:47 | Elis
Napadlo mě že bych vám překládala(tak jak se to dělá u Warriors Cats) nějáký příběh :)

Moc jsem si ho zamilovala a myslím že vy také určitě, je to o jedné(a sakra!) no prostě holka od poníka, eh počítá se to jako klisna? xD no jmenuje se Lunastar, chová se jako normální poník ale ve skutečnosti je to okřídlený jednorožec, první svého druhu. já vím ,ale ten příběh si zamilujete!


http://flyingpony.deviantart.com/gallery/685449 tady je její DA a komixy odvijíjící se od příběhu :)

Malá ukázka :)
překlad

Obloha byla zahalená do tmy, jen měsíc v úplňku a třpyt hvězd mohl být viděn přes proud mraků. V lese bylo ticho až na dusot kopyt odrážejících se od země. Bílá zářící klisna zahalená ve fialové kápi , běžela lesem. Její nebesky modrý ocas vál ve větru s její hřívou. Nesla košík v ústech, růžové hedvábí které bylo položeno vevnitř. Její dech se zrychloval po dlouhém běhu. Podívala se za sebe. Věděla, že ji někdo sleduje, slyšela zvuky burácejících kopyt. Věděla, že jí byli v patách, i když nevěděla, kdo to vlastně je.
Podívala se na košík který nesla v ústech. Co by měla dělat s tím košíkem? Nemohla se vydat zpátky, nevěděla, kde je, nebo kam jít. Ustašená a znepokojená se začala pomalu plížit. Zastavila se v údolí na okraji lesa, v údolí bylo mnoho domů, ale pouze v jednou domě se svítilo, ostatní už spali. Zavřela oči, stekla jí po tváři slza, věděla, co má dělat. Ohlédla se, jestli její pronásledovatelé byli v dohledu, les byl tak tmavý že nic nebylo vidět. Vyběhla z lesa a běžela přes ulice, několik dvorů a přeskákala přes ploty. Když se dostala do domu dala koš na prah a usmála se, sice cítila se smutně,přesto se dlouze usmála. Sklonila hlavu a lehce přitiskla hedvábný hadřík.Slzy jí ztékaly z tváře na dečku. Věděla, nemá času nazbyt, stoupla si na zadní nohy a zaklepal na dveře. Podívala se naposledy na košík a pak utekla. Rychle opustil údolí a běžela do směrem k lesu.
(je to můj 1. překlad! prosím, já nevím ale neviděla jsem to nikde, že by, to někdo už překládal!)
originál

The Sky was pitch-black, only the full moon and the twinkling of the stars could be seen through an occasional drifting cloud. The forest was silent except for the sound of hooves thundering the ground. A white glowing pony wearing a purple hooded cape; ran through the forest. Her sky blue tail blew in the wind with strains of her mane showing from under her hood. She carried a basket in her mouth, a pink silk cloth laid tucked inside. her breathing became heavy from her long run. She glanced behind her worriedly. She knew someone was following her, she could hear the sounds of thundering hoofs. She knew they were close behind even though she didn't know who they were.
She looked down at the basket she carried in her mouth. What would she do with the basket? She couldn't go back and she didn't know where she was or where to go. Fear and worriey slowly began to creep up inside her. She stopped in the valley at the edge of the forest; in the valley below were lots of houses but only one house still had their lights on; everyone else was asleep. She closed her eyes letting a single tear trickle down her cheek; she knew what she had to do. She looked back to see if her followers were in sight, the forest was to dark to see anything. She rushed out of the forest and ran down the street, through several yards and jumping over fences. When she reached the house she put the basket on the door step and smiled but she felt to sad for smiled for long. She lowered her head and lightly nuzzled the silk cloth. A tear fell from her cheek to the blanket. Knowing she didn't have time to waste, she stood on her hind legs and knocked on the door. She looked at the basket one last time and then ran. She quickly left the valley and ran into the forest.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama