Boj rozhodne č.2

27. listopadu 2013 v 17:44 | Elis |  Mezikniha ._.
Jen tak pre menšuju informáciu tento článek zveřejňuji již po druhé, takže se kdyštak nedivte, blbý blog.cz -_-
Vím že jsem nenpsala prvajs atd, co jsem slïbovala, ale když na to člověk nemá náladu tak nemá ni nápady. jelikož v poslední době npadjí spíše příběhy na SP atd, rozhodla jsem se že se vypíšu a třeba pak mě něco napadne na pravajs..
Aby jste věděli o čo ide: Elis (Eliza- má hlavní postava, momentálně se nacházíte v páté knize kde se, heh jak bych to napsala.. propstě byla zhypnotizovaná a dostala se do jedné místnosti (kdyby někdo nevěděla tak Elis už chcípla :P takže je ve vlčí podobě, jinak se jí říká střábrná vlčice proto že na měsíčním světle se leskne) kde je ona, pak na prosti ní stojí její "dvojnice" je to její uplně stejné tělo proto že ji někdo naboural do mysly, ona teď bojuje o to kdo vyhraje :D a její tělo právě chce zabít její kamarádku, ale její mysl nehce..)
Normální písmo- Co se děje v místnoti kde bojují
kurzíva(ne, tady žádná kurva nezívá)- to co se dějě v jiných světech
Prosím zkuste to pochopit, když nepochopíte neva, hlavně že se vypíšu

Elis ucítila silný náraz který jí odmrsšil na vedleší stěnnu. Stín její dvojnice se pomalu přibližoval a ona už nevěděla co má dělat. "Poslední nabítka, přidej se k nám dobrovolně nebo to uděláme na hrubo" zavrčela na ní. Elis potichu zakňučela. "Myslela jsem si to" ušklíbla se. "Jednu věc ti řeknu, pokud jsem já tvůj předek, to zmanená že Stříbrná vlčoce patří nám!" zasmála se. Elis stekly szly. Zpoměla si na časy kdy pobíhala s kate venku, kdy se Madalim málem zbláznila, vzpoměla si i na Ellen, na to nejdraší za co položila život. "Samotná odvaha nemá naději" řekla vážně dvojnice nad ní. Elis tiskla oční víčka k sobě. Když v tom se v jejím obraze objevily vzpomínky.. které nenaviděla, upřímně by už raději znovu stála před oltářem a hrála to divadlo jménem "svatba" než bylůa tady sama. Najednou si ale zpoměla na páncičku kterou praštila Jamese a na Kairu která se válela smíchy když byl v bezvědomí, to jak vymyslela tehdy plán jak se zbavit její sestry. Vzpoměla si jak stál.a s Kairou před brána a tá jí říká" Vždy si zpoměň, ty nejsi jedna, je více světů.. které patří nám". Elis se z těží postavila na nohy. Nevšímala si bolesti která jí proudila v žilách. Jediné co jí didávalo sílu byla víra. Víra v sama sebe a ve spravedlnost. "Jesli si myslíš že se vzdám na to zapomeň! Proto že já nikdy nejsem sama! Je mnohem více světů, mnohem více zemní, tam jsem všude byla! Dodala jsem jim odvahu.. a teď ji oni dodají mě"
Název povídky- Hlavné mravenci
Hnědá klisna zapištěla a uviděla ostré tesáky podivného zvířete jak se pomalu blíží. Tmavě hnědý hřebec před ní skočil a jeho roh díky magii odrazil zvíře, ani nevěděl proč to udělal, jako kdyby to byl jeho osud. Zvíře se ale znova zvedlo. Sklopil uši a zakopl vedle klisny. Zvíře rohtáhlo své netopýří křídla. Zavřel oči s tím že toto je jeho poslední chvíle. Zvíře už bylo jen kousek od nich, když v tom se něco prohnalo kem a vše zahalilo do bílé záře doprovázeno se silným zemětřesením. Jasně bílá klisna mávající ve vzduchu křídly vražedně přivřela oči a pohlédla na zvíře které bez jediného hnutí leželo na zemi. Pak se prudce otočila a přileřela k její kamarádce, která ležela stále chvějící se strachy vedle hřebce. Bílá klisna se na ni podívala šedo modrýma očima a usmála se "Už je po všem"
Elis ucítila jako kdyby se jí vracela síla" Já jsem stříbrná vlčice, já sem duše všech světů" řekla potichu a popošla blíže k dvojnici
Název- Když se hledá rodina
Zlatavě zbarvená kočka se ušklíbla a ohlédla se na město. Nebyla tím kým klysi byla. Našla své pravé já.. Podívala se na svou zlatou tlapu. Pomalu a jistě si ju vyzula jako botu. Pak ji vyhodila do vduchu. Padající z desater pater se nakonec roztříšila. "Už nikdy nebudu zabíjet" odpřisáhla si
"A já jsem taky ten kdo tento boj vyhraje!" zavčela. "Nemyslím si Elizo" řekla dvojnice
Název- Every day smile
Béžová klisna sklopila uši. Vydala se na druhou stranu žež měla.. V jejích očích se jí promítaly obrázky ostatních jak jí za rohem pomlouvají, při tom nic neudělala. Tmavá klisna k ní popošla "Toto není fér.., a jí to vím¨stačí když se zvdáš svých přátel a bude vše dobré" usmála se na ni. Béžová klisna nevěděla co má dělat.. ale byli to oni kdo jí odmítli. S malým kývnutím se její oči přemněnily na zelené. Klisna se usmála "výborně.."
Elis ucítila znova silnou bolest. Někdo jí zradil... Ona ale znovu vztala, nesměla ona zradit je..
název- Zatmění slunce
Suney popošla dopředu "Pamatujsi, my jsme elemety období a my tu velíme! My rozhodujeme určitou dobu, Glace Rose je symbol zimy, elegance a mrazivá vánice... Levandulia je symbol jara, vždy všem co začáínají pomáha, miluje mláďata, Rechy je symbol barevného podzimmu který každého uchvátí já jsem symbol léta a slunce! My čtyři tvoříme symboly ročních období, jsme to my které mají sílu, které maji odvahu!
Elis se odrazila a skočila po dvojnici. povalila jí na zem a zavčela do tváře. Ta se jen ušklíbla a řekla "budeš se nám hodit" pak zmizela. Elis se pomalu rozplynula místnot a uviděla jak stojí na ktčící se Madalim "Omlouvám se" řekla a sešla z ní. "Hurey!" zařadovala se Kaira. "Už jsem si myslela žo to nedokážeš!"duchla do ní. "Ale noták, přece bych nenechal tohoto inteligenta aby vychoválal mojí dceru" zasmála se. James si jen něco zamumlal sám pro sebe a Elis s Kairou se začaly smát. "Víš o tom že bez tebe byla nuda?" řekla Elis a zamířila ke dveřím. "ještě by ne, musdíme jít zachánit světy!" řekla iron icky kaira a zase se začala smát. ¨
-------------------------------------------------
Elis stála vedle Kate a Jamese. Madalim se něják doklopýtala vedle nich. Kaira si stoupla před ně. "Asi mi nebudete věřit, ale za pár minut se vám vrátí myšlenky a my budeme moc vypadnout z tohoto pony světa" řekla otráveně. Elis si opírala hlavu o Jamese a Kate stála udiveně "vzpomínky?" zeptala se, ale Kaiře už začal zářit roh, avšak nakonec skončila vychlámaná na zemi. "co je..?" zeptala se Madalim. "Jen chvíli počkejte a uvidíte.." řekla sotva popadající dech z výtlemu. Pak její roh znova obklopila tamvě modrá zář, tentokát ale zž všem se vrátily vpomínky. Elis rychle uskočila od Jmese "A! Já se opírala o toho úchyla!" zařvala zděšeně."My.. jsme poníci!" zašílela Madlim kaira se tentokrát pokusila nesmát ale nešlo to. "Naval stovku" řekla Kate.
"nepůjdeme už domů?" zašeptala Madalim, ale nikdo jí nesyšel. "Hele, ale tentokrát to vypadalo nadějjně.." podotkla Kaira. "Já ti říkám, ta holka s ním nikdy budude" stála si za svým Kate. "No to teda nubudu!" řvala stále šílící Elis která pobýhala dokola. "Jakto že ona má křídla i roh?! Ona má vždy všecho a ještě si stěžuje!" nechápal James. Elis jen vyplázla jazyk "Tomu se říká hlavní postava". "Myslím že bychom už měli jít.." usoudila Kaira. Madalim k ní rychle doběhla "Jdu první!" vyhrkla ze sebe. Kaira ukázala na staré dveře do stodoly "Okey lidi.. teda poníci.." zasmála se. "Tu je tůně, jde se!"
Asi jste to nepochopili ale to je vaše chyba :P
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama