Svět ve válku spadá

27. ledna 2014 v 19:06 | Elis |  Pony
Proč.. se cítím jiank? Mám zavřené oči a doufám že se neprobudím. Nehci vědět co mě čeká. Lituji že jsem tam vůbec šla..

Snažím se otevřít oči. Pravé se mi podaří trošku pootevřít, ale s levým nic neudělám. Dívám se přímo do bíleho světla. Vedle mě je židle a na ni sedí fialová klisna. Když si všimne že jsem se probudila radostí vyskočí "Probudila se!" vykřikne a nakloní se ke mě. "Tak jak se ti spalo?" usměle je. "Spalo..?" řeknu slabým hlasem. "Nikdo nečekal že by zaútočili tak rychle.. navíc ty jsi ybla ve předu.. říkali že se nemusíš probudit.. taky jsi prodělala dost operací.." řekla klisna a zrakem uhnula tomu mému. Operace.. operace čeho?
Jednou si každý musí zvyknout..
Jdu přímo přes střed tábora, má tady už být oběd, ale nic nevidím. Náhle mi něco pod kopyty zacinká. Sohnu se abych zjistila co to je. U železného kusu, dnes nahrazijící mou přední nohu mi leži malý řetízek. Vezmu ho mezi zuby a jdu dál. Konečně slyším hluk. Tak uklidňující hluk.. znamení že vše se vrací ke starému.. kromě toho že mám umělou nohu, třetinu těla mi pokrývájí kovy a jedno oko mi chybí. Ale žiju..
"Heleme se, Sierr!" vykřikne jeden hřebec. Chvíli mi trvá než mi to dojde "Limiare!" vykřiknu a vyběhnu se skupince poníků sedící u jednoho z ohnišť. "Leno!" uměji se a obejmu bílou klisnu. "Je mi líto co se stalo.." řekne potichu Lena. Vím co tím myslí.. to ona mě tam poslala.. a navigovala.. "Nemůžeš za to, šla jsem tam doprovolně" usměji se. Ale Lenu to nějak neuspokojilo "Měla jsem tam být já místo tebe!" vykřikne. "Leno.." povzdychnu si "Co se stalo.. se stalo.." snažím se nějak jí povbudit. "Ale.. co bude" podívá se na mě s ustaranýma očima "Říkají že teď.. když je z tebe.. napůl robot už nemáš co ztratit a chcou tě poslat do dalšího nasazení.." otočí se ke mě zády. Že mě to nepřevapuje. Však co pro ně jsem? jen kus plechu, který je třeba se zbavit. "A proč mě vůbec.. mohli mě jen tak tam nechat" ptám se, jelikož toto mě opravdu zajímá. Šedá klisna se zakousne do chleba a a plnou pusou řekne "To si myslíš že bychom tě tam nechali?". I když už nikdy nebudu to co jsem ybla, cítím se stejně. Možná i lépe. Zchránnila jsem někomu životy.. a teď mohu jít dále. Sednu se vedle Leny a napíchnu si kousek cheba na klacek, který dám nad oheň. Konečně s přáteli.

Nudila jsem se xD a toto mi padlo pod ruku.. je to ta jedna z povídek, jak by zhruba vypadala O.o

A tady dokončený obrázek :O
Vím nic moc xD
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 mico-grey mico-grey | 27. ledna 2014 v 19:32 | Reagovat

Sexi príbeh ;-) môžem tam byť aj ja? Nechce sa mi prihlasovať dolu XD

2 Niky Niky | Web | 27. ledna 2014 v 19:52 | Reagovat

:3 ůplně mě to dostalo miluju tenhle typ povídek :3 i když robotem bych být nechtěla xD chudáček :(

3 Ovladač Furča Ovladač Furča | 27. ledna 2014 v 20:14 | Reagovat

[1]: jasné xD

[2]: děkuji :3

4 Lea Lea | 29. ledna 2014 v 18:06 | Reagovat

Ooo, to je dokonalé! Ooo, tohle je úplně nejlepší :33.
Je to pěkné, tento typ povídek ráda čtu.. D: :D
Taky tam chci být, jéj ! <3
PS: Pokračuj, pokračuj! JInak obrázek úúúplně MAGGAAA :333

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama